Praktické rozúčtování dle tepelné pohody

aneb

Žádné machry, žádné čachry

Ing. Miroslav Los   Lomex Blansko

V době internetu a rozvoje výpočetní techniky jedině technicky vyspělá řešení odpovídající vývoji a požadavkům dnešní doby mají šanci udržet cenu správy služeb spojených s dodávkou tepla a vody do bytových domů na přijatelné úrovni.

Důvodem pro instalaci jakéhokoliv měřicího a také regulačního zařízení na objektu nemusí být jen naplnění ustanovení vyhlášky, ale především dosažení výsledku významných úspor energií a současně také spravedlivé rozdělení nákladů na tyto energie mezi jednotlivé uživatele.

Technická realizace měření tepla v bytech, by měla  vycházet ze současných fyzikálních poznatků šíření tepla v bytových domech a měla by být pro uživatele srozumitelná, s těsnou a přehlednou vazbou na rozúčtování nákladů. Měření spolu s účinnou bytovou regulací jsou nástroje pro dosažení individuálních úspor. Záleží na uživatelích zda tyto nástroje použijí a vůbec se nemusí stát jen pasivními realizátory zisků dodavatelských firem.

Průhledný systém měření musí dávat šanci spořivým uživatelům, případně sociálně slabším uživatelům, s důvěrou aktivně zasáhnout do svojí velikosti platby za službu vytápění.

V oblasti moderní a ekonomické správě služeb, s návazným rozúčtováním, budou nadále těžko akceptovatelné pochůzkové odečty z bytů a domů.

1. Měření spotřeby tepla denostupňovou metodou- měření tepelné pohody

 Jde o aplikaci metody měření spotřeby tepla v bytech, která respektuje fyzikální principy šíření tepla v bytových domech. Tato metoda měření (nikoliv indikace), jako jediná řeší problematiku krajních a středových bytů tak, že krajní byty (zateplují středové byty), nedoplácejí na svoji polohu vyšší platbou. Při měření tepelné pohody je hodnotící funkce spotřeby tepla odvozena z rozdílu vnitřní a venkovní teploty pro každý sledovaný byt. Spotřebovaná energie na vytápění bytu je pak úměrná časovému integrálu rozdílu teplot a vyjadřuje se v topných jednotkách - denostupních. Neměří se tedy transport energie na topném tělese, nýbrž tepelný stav bytu. Počet denostupňů, charakterizující užívaný tepelný komfort bytů, pak slouží k rozdělení celkových nákladů naměřených patním měřidlem domu. Metoda nepoužívá žádné upravující koeficienty, neboť míra dosažené a nastavené teploty charakterizuje skutečný tepelný komfort za který uživatel bude platit. To je také smyslem a předmětem služby dodávky tepla koncovým uživatelům- zajištění odpovídajícího tepelného komfortu a je spravedlivé aby uživatel platil za výsledek této služby.

2. Technické prostředky metody

Jedním z možných řešení je realizace Centralizovaného měřicího systému MV1 (www.lomex.cz) pro sběr údajů na bytovém domu. Základ systému tvoří bytové měřicí jednotky (BMJ), sběrnicově propojené s centrální jednotkou (CJ), umístěnou v rozvaděči ve společných prostorách. Ke každé BMJ je připojeno bytové teplotní čidlo, v případě rozšířeného systému MV1.1 také indukční průtokoměry pro studenou a teplou užitkovou vodu (SV a TUV). U rozlehlejších bytů se používají dvě teplotní čidla. BMJ je v bytě zpravidla umístěna v blízkosti vertikálních rozvodů vody, kde je také provedeno sběrnicové propojení systému. Bytové teplotní čidlo pro měření tepelné pohody bytu je nainstalováno v místě stanovené projektem, kde se snímá střední teplota bytu. Pro měření teploty v bytech je použita precisní metoda měření platinovými čidly s dlouhodobou stálostí parametrů.  Čidlo venkovní teploty je společné pro všechny BMJ a prostřednictvím CJ a sběrnice RS 485 se informace o venkovní teplotě předává do všech BMJ.

V každém bytě se na displeji BMJ zobrazuje venkovní teplota, vnitřní teplota, naměřený počet denostupňů, případně také množství spotřebované SV a TUV.

3. Vlastnosti měřicího systému z pohledu uživatelů a správce

 Každý uživatel má trvalý přehled o naměřených údajích které nebudou již nikým korigovány a budou přímo vstupovat do rozúčtování. Celý systém je trvale pod diagnostikou včetně registrace nelegálních zásahů do systému. Centrální odečty umožňují samosprávě bytového domu mít přehled o měřených energiích v domě. Např. v případě měření vody lze snadno zjistit nesoulad údaje patního měřidla a  součtu náměrů ze všech bytů.

 Z hlediska nákladů se jedná o jednorázovou investici, kde v následných rocích se žádný prvek v systému měření nevyměňuje a rovněž nemusí vznikat další náklady na odečty a rozúčtování – viz dále.

Dálkovými odečty z bytových domů na dispečerská pracoviště dodávek služeb, případně rozúčtovaní pracoviště, lze vytvořit efektivní a ekonomický informační systém. Aktuální znalost rozložení teplot v bytovém domě může být jedním z podkladů pro energetický audit objektu.

4. Rozúčtování

 Odečty může provádět pověřená osoba (člen samosprávy ) a následně může provádět rozúčtování pomocí rozúčtovacího programu, který je k dispozici na www.lomex.cz, v sekci rozúčtování.

Po stažení programu do PC je třeba vyplnit vstupní údaje objektu: zúčtovací období, jména uživatelů, započitatelná podlahová plocha, případně neměřená plocha, počet naměřených GJ, sazba za GJ a procento základní složky. Do sloupce označeného naměřené denostupně se dosadí příslušná data.

Následuje stisk klávesy ENTER. A je to.

Výpočet pro každý byt obsahuje velikost základní a spotřební složky, celkovou platbu, náklady na m² a rozdíly v nákladech od průměru – viz §4,odst.4, vyhlášky č. 372/2001Sb.

Rozúčtování je jednoduché, pro uživatele srozumitelné a nevyskytují se stížnosti a zpochybňování rozúčtovaných nákladů.