Po instalaci měřicího systému na objektu je provedeno zaškolení pověřeného správce, např. předsedy samosprávy, s kompetencí provádění centrálního odečtu. Obecně lze odečítat naměřená data a provádět následné rozúčtování dvěma způsoby. Buď vše zařizuje výrobní nebo pověřená firma, nebo odečet i rozúčtování bude provádět vlastník objektu nebo pověřený pracovník samosprávy domu. Obě varianty vycházejí ze stejného rozúčtovacího programu vytvořeného a spravovaného výrobní firmou měřicího systému. Používaný program je v souladu s platnou legislativou a vyhláškou a při novelách bude průběžně aktualizován. Je použitelný na běžném stolním počítači v programu EXCEL 7.Vždy aktuální verzi bude možné si stáhnout z internetové stránky výrobní firmy www.lomex.cz.

 Výpočet denostupňů v systému probíhá po celé topné období v měřicích bytových jednotkách ve všech bytech, dle následujícího vzorce.

( t_int - t_ext )   x   T =  DNS

Předkládaný rozúčtovací program zpracovává rozúčtování pro bytový dům s 42 byty. Na každém podlaží jsou tři byty. Byty s kódem 1.00,2.00,3.00 jsou byty v nejnižším podlaží.

Po stažení programu do počitače je třeba vyplnit sloupec se jmény uživatelů a dále sloupec se započitatelnou podlahovou plochou pro každý byt. V horní části tabulky se dosadí naměřený počet gigajoulů odečtený z patního měřidla a řádek pod tímto se vyplní sazbou za gigajoul. Vyplní se sloupec pro naměřené denostupně. Tyto hodnoty se po ukončené topné sezóně získají odečtem z displeje centrální jednotky systému. Pro kontrolu uživatelů zůstanou naměřené hodnoty na displejích v měřicích jednotkách v bytech do začátku dalšího topného období - uživatel má možnost kontroly. Zbývá zvolit velikost procenta základní složky.

Teď již jen stisknout klávesu ENTER.

 Výsledkem jsou zobrazené platby každého bytu, náklady na m² a rozdíly v nákladech od průměru – viz §4,odst.4, vyhlášky č. 372/2001Sb.

Pro platbu konkrétního bytu je určující množství zaregistrovaných denostupňů, tedy užívaný tepelný komfort a velikost podlahové plochy bytu. Nepoužívají se žádné koeficienty na polohu bytu atd., neboť vše je vyjádřeno dosáhnutou teplotou v bytě- denostupňová metoda měření. Základní složku pro výpočet je možné volit zcela minimální, např. 5% a musí být odsouhlasená shromážděním nájemníků. Spotřební složka, např. při uzavřených radiátorech v bytě, vlivem přestupu tepla přes stěny nemůže být nulová. Její velikost vyjadřuje užívaný tepelný komfort v bytě i při uzavřených radiátorech a spravedlivě určuje velikost platby tohoto bytu. ( v bytě je vždy určitá teplota). Obecně čím větší procento spotřební složky se použije při rozúčtování, tím více se preferuje měření a tím je větší motiv k úsporám a v důvěryhodnost měření.